VÍNA PLNÁ SLUNCE

Španělsko dnes patří k nejvýznamnějším světovým producentům vína. I když první zmínky o místním vinařství jsou již z 3. tisíciletí př.n.l. a dokládají je pozůstatky po keltských a iberských kmenech, první významné počátky vinařství sahají do roku 1100 př.n..l., kdy zde vinařství založili Féničané. Po nich se vinařskému oboru věnovali usilovně také Kartaginci. 
Ve 2.století př.n.l. nastal veliký rozmach vinařství díky říši římské a místní víno se začalo vyvážet do Galie i Říma. Úpadek vinařství nastal na počátku 8. století n.l., po dobytí Španělska muslimskými Maury. Ti podle islámských zákonů nesměli konzumovat alkoholické nápoje, přesto však někteří maurští vládci vlastnili vinice, a i s abstinencí to nebylo tak horké. Víno rovněž přežívalo u jejich nemuslimských poddaných, což bylo většinou tolerováno.
Od roku 929 dochází vlivem křesťanství k výsadbě nových vinic a opětovnému rozvoji vinařství. V době válečných střetů mezi muslimy a křesťany bylo vinařství často jedinou formou obdělávání půdy, takže přežilo i tato neutěšená léta až, do roku 1942, kdy došlo ke konečné porážce Maurů.
Nedlouho po objevení Ameriky v roce 1492 začalo být Španělsko závislé na příjmech ze svých kolonií, a to včetně vývozu vína. Trnem v oku jim proto byla nově vznikající vinařství v Mexiku, Chile, Peru a Argentině. Tyto aktivity byly vnímány jako ohrožení španělských zájmů. Španělé totiž stejně jako předtím Římané zakazovali vysazovat vinice na sever od Alp. Víno z některých španělských vinařských oblastí, zejména Jerez a Malagy bylo velmi oblíbeným vývozním artiklem a podávalo se mj. i na anglickém královském dvoře.
V 18. století došlo k dalšímu rozmachu vinařství a k této době se datuje také vznik slavných vinařských společností jako je Osborne a Garvey. Dochází také k rozvoji vinařství v kastilské vinařské oblasti kolem Mediny del Campo, kdy ve městě v této době fungovalo přes 500 vinných sklepů tzv. bodeg. V polovině 19. století zažívá vinařství vzestup také v kraji Rioja, kde byly položeny první základy skutečného moderního španělského vinařství.
V roce 1850 spatřila světlo světa první exkluzivní španělská Rioja, školená v dubových sudech typu barrique. Zásluhu na to měl Luciano Murrieta, plukovník v exilu, který se naučil výrobu vína ve francouzském Bordeaux. V polovině 19. století se v katalánsku začíná také s první výrobou šumivých vín tzv. Cava.
V roce 1930 vznikají ve Španělsku první DO (Denominación de Origen) oblasti, produkující kvalitní značková vína.
Následky občanské války, která vyvrcholila v roce 1939 vítězstvím Frankových oddílů, španělské vinařství zcela ochromily. Pokusem o zvrácení tohoto trendu bylo zakládání malých družstev, které fungovaly vedle tradičních bodeg. Obojí napomohlo k hospodárnějšímu zpracování velkého objemu hroznů a modelu hospodaření, který je ve Španělsku v podstatě využíván dodnes.
Většina producentů španělských vín, disponovala pouze omezenými plochami vlastních vinic, a tak spolupracovala s dalšími smluvně vázanými vinaři v rámci dané oblasti. V tradičních bodegách se vína "finišovala", lahvovala se a nechala zrát v jejich sklepích. Bodegy ručili za neměnnou kvalitu vín, tak jak jí měli španělští konzumenti rádi. V tradičních bodegách totiž disponovali dostatečným množstvím dřevěných sudů, kde mohlo víno řádně vyzrát, než se uvedlo na trh. Naproti tomu družstva uváděla na trh spíše mladá, výrazněji neškolená a nekomplikovaná vína.
V současné době zažívá španělské vinařství transformaci a dochází k významnému posunu v rámci výroby i obchodu s vínem. Celá řada menších bodeg či vinařských družstev vyrábí vína, školí je ve vlastních sklepích a uvádí je na trh pod svou značkou. Někteří také nabízí vína pouze z vlastních vinic, což vždy bylo pro španělské vinařství netypické.
Každopádně o španělských vínech určitě ještě uslyšíme, neboť málokterá evropská vinařská země má tak různorodé oblasti a podmínky pro pěstování révy vinné jako Španělsko.
Španělsko v číslech:
Rozloha vinic: cca 966 tisíc ha (1. místo na světě)
Produkce vína: cca 34 mil. hl (3. místo na světě)
Spotřeba vína: cca 10 mil. hl (8. místo na světě)
Export vína: cca 22 mil. hl (2. místo na světě)
Klasifikace a značení španělských vín:
VdM (Vino de Mesa) 
*jedná se o stolní víno bez uvedení odrůdy. Vína s pouze rozdělují na červená víno (vino tinto) a bílá vína (vino blanco). V této kategorii však mohou být i velmi kvalitní vína, která nemohla získat vlastní denominaci (DO, DOC) z důvodu malého rozsahu území nebo objemu produkce.
VdMde (Vino de Mesa de)
* stolní víno je „vyšší“ podkategorie typu Vino de Mesa, kde se uvádí i původ vína.
VdlT (Vino de La Tierra)
* doslovně víno „ze země“ (zemské víno). Na etiketě je uvedena odrůda, odpovídá francouzskému označení Vins de Pays de Zone. Užívá se zpravidla u vín, která mají dostatečný místní styl a charakter, jsou typická, zvláštní a osobitá.
D.O. (Denominacion de Origen)
* víno z určité konkrétní oblasti. Zaručuje vyšší stupeň kvality a záruky, je uvedena odrůda. Odpovídá Apellation d Origin Controleé (AOC) ve Francii nebo označení DOC v Itálii
D.O.Ca (Denomina­cion de Origen Calificada)
* jedná se o nejvyšší kategorii španělských vín. Víno z určité konkrétní oblasti klasifikované. Označení obdobné italskému Denominazione di Origine Controllata e Garantita (DOCG). Prvním regionem, který získal tuto klasifikaci byla v roce 1991 Rioja.
Kromě výše uvedeného označení původu se můžeme na španělských vínech setkat i s označením vín podle doby a způsobu zrání:
Joven – označení pro mladá španělská vína, ta se uvádějí na trh prvním nebo druhým rokem po sklizni a jsou určena především k okamžité spotřebě. Vína se vyznačují svěžestí a ovocnostní a zachovávají si charakter odrůdy.
Cosecha (Semi Crianza) – víno s delším zrání. Může zrát i několik měsíců v barikových sudech a následně v láhvi.
Crianza – vína s tímto označením zrají v dubových sudech (francouzských nebo amerických). Jde o červená španělská vína z vybraných hroznů, která zrají na sudech minimálně  6 až 12 měsíců. Poté vína zrají několik měsíců v lahvích.
Reserva – označení pro červená španělská vína z těch nejlepších ročníků. Vína zrají minimálně 12 měsíců v barikových sudech a následně další měsíce v lahvi. Na trh jsou vína uvedena po dosažení věku tří let.
Gran Reserva – nejlepší vybraná červená španělská vína z výjimečných a nejkvalitnějších ročníků. Tato vína zrají minimálně 24 měsíců v dubovém sudu a poté ještě několik let v láhvi. Uvádí se na trh po nejméně 5 letém zrání.
Fermentado en barrica – toto označení najdeme pouze u bílých vín, která zrála v barikových sudech.